Má smysl odstraňování listů pro lepší úrodu?

Téma odlisťování, odlistění nebo také odborně defoliace je mezi growery po dlouhá léta předmětem vášnivé diskuze. Mezi pěstiteli po celém světě totiž nalezneme jak zaryté odpůrce, tak i příznivce. Neznáme tedy obecně platný verdikt, zda je lepší nechat listy rostlin na pokoji, anebo se vyplatí této technice věnovat. Faktem však zůstává, že u různých druhů rostlin ji opakovaně využívají i profesionální pěstitelé, dosahující úctyhodných výsledků, takže patrně má tato technika něco do sebe. Tím spíše, že dnes už i v domácích podmínkách čím dál více zkušených indoor growerů považuje defoliaci za běžnou součást své pěstitelské rutiny, která se výrazně podepisuje na jejich vysokých a pravidelných výnosech.

a_defoliace_COVER

Přirozený proces defoliace známe ostatně i z přírody. Stačí si vybavit opadávání listí. Pojďme si nyní vysvětlit, proč má cílené odstraňování listů rostlin smysl nejen při pěstování outdoor, ale také v případě indoor kultivace rostlin pod umělým osvětlením jako jsou zpravidla LED lampy nebo výbojky.

Zlepšení cirkulace vzduchu a snížení vlhkosti uvnitř pěstebního prostoru

V indoorových pěstírnách a uvnitř pěstebních stanů je prakticky jakákoliv vegetace často velmi hustá až neprostupná, neboť každý pěstitel se logicky snaží využít pěstební prostor se zdrojem umělého osvětlení na maximum, aby na dané ploše vypěstoval co největší počet zdravých rostlin. Prim nemusí hrát pouze počet rostlin. Někteří pěstitelé nechávají rostliny před změnou fotoperiody pořádně narůst, aby co nejvíce zaplnili celou plochu pěstírny.

Zdaleka ne všichni tito pěstitelé si však v praxi uvědomují, že čím hustější je vegetace uvnitř pěstebního prostoru, tím více v konečném důsledku brání proudění čerstvého vzduchu mezi jednotlivými rostlinami, což je pro jejich zdravý a energický vývoj velice důležité.

Náš TIP: Míru proudění čerstvého vzduchu kolem rostlin přesně v místech, kde je to nejvíce zapotřebí, pomáhají zvýšit cirkulační ventilátory. Pokud ve svém pěstebním boxu nebo místnosti ani na začátku léta stále žádný nemáte, určitě si přečtěte samostatný článek: Jak vybrat cirkulační ventilátor?

Dalším problémem, vznikajícím v důsledku toho, že rostliny nesoucí spoustu listů jsou uvnitř pěstebního prostoru nahuštěné na sobě, je zvýšená vlhkost. Což o to, samotná vlhkost ještě zase tak velký problém nepředstavuje, ale v kombinaci s výše uvedeným nedostatkem přísunu čerstvého vzduchu již dochází k nahromadění rostlinami vydýchaného vzduchu v okolí jejich spodních listů. Tento vzduch už není dostatečně nasycen oxidem uhličitým (CO2). S významem CO2 pro rostliny souvisí i samostatný článek: Pěstování rostlin a oxid uhličitý. Jak a proč jej používat?

Náš TIP: Dopřejte rostlinám v growboxu extra dávku oxidu uhličitého díky přírodnímu generátoru CO2!

Máme-li v pěstebním prostoru hustou vegetaci, nedostatečné proudění čerstvého vzduchu kolem jednotlivých rostlin spolu se zvýšenou vlhkostí vytvářejí ideální prostředí pro výskyt nebezpečných plísní, kterým takto stagnující ovzduší náramně vyhovuje. Tam, kde se listy rostlin dotýkají, dochází také k nejvyšší koncentraci vlhkosti, a proto bývají listy v místech kontaktu často mokré a slepené. A to je přesně jev, kterému chcete předejít.

a_strihanisokrajem

Zlepšení přístupu světla k rostlinám

Aby se rostliny mohly vyvíjet, musí na jejich zelené části, kterými máme na mysli především plochu listů, dopadat dostatek světelného záření. Navíc s patřičnou intenzitou, aby většina listů dostala svoji denní porci fotonů. V přírodě je to zařízeno tak, že sluníčko je nejen zdrojem světla s extrémně vysokou intenzitou záření, ale zároveň se v průběhu každého dne posouvá po obloze, a tím se postupně mění směr a úhel dopadu slunečních paprsků na listy rostlin. Při indoor zahradničení už máme i sebevýkonnější zdroj světla neustále v pevném bodě. Důležitou proměnnou se tak stává i výše zmíněná hustota vegetace. Běžně se stává, že do nižších pater již neproniká tolik světla, aby listy v tmavších částech pěstebního prostoru dosahovaly optimální míry fotosyntézy. Proto se také, pomineme-li na moment samotný efekt defoliace, používají v pěstebních boxech nebo dalších indoor pěstebních prostorech TLED lampy pro dosvětlování stinných míst.

Náš TIP: 100W full-spectrum doplňkové svítidlo Lumatek BAR 2.9

a_BARsokrajem

Asi vás nepřekvapí, že rostlina si neřekne, že tyto nedostatečně osvícené listy ve spodních patrech přestane zásobovat vodou a živinami, protože pěstiteli přece záleží většinou hlavně na květenství či plodech. A právě proto se tyto listy stávají pro rostlinu nezanedbatelnou přítěží. Zde se dostáváme k jádru věci.

Zkušenosti s defoliací - odlisťováním totiž hovoří poměrně jednoznačně. Stačí pustit ke květům více světla díky odstranění nežádoucích listů, abychom zaznamenali viditelné zlepšení jejich vývoje. Na druhou stranu však můžeme listy přirovnat k solárním panelům coby zásobárně energie využité rostlinou, která je zapotřebí mimo jiné právě k tvorbě a zrání květů. Proto se na defoliaci, aby byla k užitku a nikoliv ke škodě, musí opravdu rozumně... Pojďme si tedy vysvětlit čtveřici základních pravidel, která byste měli rozhodně respektovat, než se do této zahradnické metody pustíte v praxi.

  • Zdraví rostlin

Ať už je to spíše díky vašim pěstitelským zkušenostem a dovednostem, anebo díky prémiovým produktům z našeho sortimentu, o kterých se zmiňujeme v nejednom z dalších článku tady na blogu, vaše kytky musí být v perfektní kondici. Jinak se do cíleného odstraňování jejich listů vůbec nepouštějte. Přes to nejede vlak. Pokud se vaše rostliny potýkají s výskytem škůdců, nebo je-li zřejmé, že jejich růst zatím není optimální, defoliace nebude mít žádný přínos a vaší úrodě spíše uškodí. Zdravé rostliny mají v otázce indoor kultivace rostlin samozřejmě co do činění s optimálními pěstebními podmínkami. Proto se předtím, než začnete s odlistěním, nejdříve ubezpečte, že mají vaše rostliny dostatek světla a ideální klima (viz výše), a že jste schopni zajistit jim v rámci pravidelného zavlažování správné dávkování důležitých živin. Pokud všechno sedí, můžete začít experimentovat.

  • Genetika

Názory na defoliaci se v mezinárodní komunitě pěstitelů značně liší dost možná také kvůli tomu, že ne každá odrůda je na odlisťování stavěná. Genetika zde rozhodně hraje svou roli. Pokud se jedná o odrůdu, tvořící hustou vegetaci s velkým množstvím postranních větví a listů, je pravděpodobné, že jí defoliace skutečně prospěje. Existuje však také mnoho odrůd různých rostlin s otevřenější stavbou rostlinného těla, pro které je přirozené tvořit pouze menší množství listů. Tady už se přikláníme k opatrnosti a minimalismu. To znamená, že za předpokladu splnění pravidla číslo jedna můžete defoliaci vyzkoušet nejprve ve velmi malém měřítku a pozorovat, jak na ni vaše rostliny zareagují v porovnání s místy, kde k odstranění listů nedošlo. Pokud je efekt pozitivní, můžete s procesem cíleného odlisťování opatrně pokračovat dále. A pak jsou tady ještě výjimky, což nám situaci trochu komplikuje. Morfologie totiž není všechno, a proto mohou některé odrůdy reagovat na odlistění nakonec lépe než jiné, bez ohledu na jejich stavbu či celkový počet listů.

  • Když je méně více...

Někteří groweři se s tím příliš nepářou a na jeden zátah odstraní téměř všechny velké listy, přičemž na rostlině zůstávají pouze menší lístky v blízkosti květů a lístky přisedlé ke stonku, které ještě nemají plně vyvinutý řapík. Na něco takového si troufne buď pěstitel, který přesně ví, co dělá, respektive jakou pěstuje odrůdu a jak tato odrůda na základě opakovaných zkušeností reaguje. Anebo naopak někdo, kdo o defoliaci neví vůbec nic, ale to už je čistý hazard. Pokud se tedy rozhodnete odlistění vyzkoušet v praxi, doporučujeme se držet známého pravidla „Méně je někdy více“ a začít s defoliací jen velmi opatrně. Odstraňte vždy nejprve jen pár velkých zralých listů. Následně několik dní vyčkejte a pozorujte, jak rostliny zareagují. Podle toho snáze zvážíte další defoliaci.

  • Správné načasování

Myslete na bod, kdy se zavírají pomyslná zadní vrátka. Rostlinám totiž během vegetativní fáze stále dorůstají nové listy zpravidla před změnou fotoperiody na 12/12. V této době rostliny věnují veškerou energii pouze na tvorbu stonků a listů. Rostliny pak další listy vytvářejí také ještě přibližně tři týdny po změně fotoperiody na tzv. květový režim, přičemž rychle rostou do výšky. Jakmile přestanou růst do výšky, nebudou již dorůstat ani nové listy vyjma jemných lístků v těsné blízkosti květů.

seedling-g76259adef_1920

Další užitečné tipy pro odlisťování rostlin můžeme shrnout prostřednictvím následujících bodů:

  • Odlisťovat sazenice či mladé rostliny v raných vývojových stádiích nemá smysl. Jednak potřebují co nejvíce energie věnovat vývoji a zároveň mezi sebou mívají dostatečný rozestup. Tím pádem světlo s dostatečnou intenzitou dopadá na všechna patra mladé rostliny, což podporuje růst postranních výhonků.
  • Pro precizní, bezpečné, ale i pohodlnější a rychlejší odstraňování listů se vám budou hodit kvalitní, moderní zahradnické nůžky.
  • Groweři v praxi často řeší také dilema, zda uštípnout listy i s řapíkem, anebo řapík ponechat. Ponecháním řapíku nic nezkazíte, protože řapík nebrání průniku světla a poté, co rostlině poskytne obsažené živiny, řapík přirozeně usychá a posléze samovolně odpadává.
  • Někdy není potřeba odstraňovat celé listy a stačí ustřihnout jen část čepele listu. Tento způsob defoliace může být výhodný v případě, že listů není mnoho, ale zároveň pro svou velikost zabírají mnoho prostoru a brání průniku světla.

Základní pravidla pro odlisťování tedy znáte, a tak už se nyní můžeme zaměřit na konkrétní doporučené postupy při defoliaci rostlin pěstovaných v indoor prostředí.

  • V růstové fázi (resp. během růstové fotoperiody při indoor pěstování rostlin) se nám nabízí hned několik možností, jak odstraňování listů využít:
    • Potřebujete-li dosáhnout rovnoměrné výšky zeleného porostu, pomůže vám odstranění listů na vybraných větvích, které v důsledku defoliace zpomalí růst.
    • Když odstraníte velké listy, které mají tendenci stínit, dostane se více světla výhonkům a větvím i v nižších patrech. Tím je podpořen jejich vývoj a zároveň dochází k efektivnějšímu využití celkového pěstebního prostoru, který máte k dispozici.
    • Nyní opět navážeme na jev popsaný výše. Rozhodně byste totiž měli odstranit listy, které se vzájemně dotýkají a v místě styku se na jejich povrchu kondenzuje vlhkost přející plísním či padlí. Pokud si v této fázi všimnete starých listů ve spodní části stonku, kterým se již dávno nedostává dostatek světla, také je rovnou odstraňte.
  • Jakmile změníte rostlinám fotoperiodu, abyste iniciovali kvetení, započnou pro následující cca 3 týdny intenzivní růst do výšky, přičemž dojde i na tvorbu květů. Pro tuto fázi existuje zavedený anglický termín „stretch“. Možná jste se setkali i s rostlinami, které kvetou bez ohledu na fotoperiodu. Tyto odrůdy označujeme jako samonakvétací (autoflowering). Většinou si také žádají speciální výživu, jako je například BioNova Autoflower Supermix. U „samonakvétaček“ je zapotřebí určit jednotlivé fáze cyklu zkrátka od oka – podle toho, jak právě vypadají a zda už viditelně tvoří květy. V každém případě myslete na to, že cílem defoliace ve fázi kvetení je dostat co nejvíce světla ke květům, ale současně se pokusit ponechat rostlině i dostatečný počet listů. Ano, je to určité umění balancování na hraně, ale čím větší budete mít s odlisťováním zkušenosti, tím snáze dosáhnete v procesu defoliace kýžené rovnováhy.

Náš TIP: Defoliaci vám jednou provždy usnadní nová řada prémiového ručního nářadí, která vám už vydrží roky. Čepele z nerezové oceli, jaké mají například malé zahradnické nůžky s okem PRO CUT, zůstávají déle ostré. 

a_defoliace_PROCUT

Kdy a jak na odlisťování? Strategii máte ve svých rukou

  • Před změnou fotoperiody

Radikální odlistění rostlin těsně před změnou fotoperiody praktikuje čím dál tím více growerů. Po změně fotoperiody nastává tzv. stretch fáze (viz výše), čímž se výsledný efekt defoliace zdvojnásobí. Do určité míry by se vám tímto způsobem mělo podařit omezit vytahování větví do výšky, ale hlavní význam spočívá ve větším množství světla dopadajícího na níže položená internodia. Dostatečný přísun intenzivního světla v těchto místech totiž posléze výrazně podpoří rozvoj květů, kterým by se ve stínu listů tolik nedařilo.

Nyní si představíme o poznání konzervativnější přístup k odlisťování rostlin. Ten spočívá v průběžném odstraňování listů během pěstebního cyklu, a to až do závěrečné fáze kvetení. Můžete si stanovit určité intervaly pro pravidelné odebírání listů, řekněme například každý druhý den. Je to však podobné jako se zavlažováním - raději častěji, ale v menším množství. Proto vždy odeberte jenom pár vybraných listů, které v danou chvíli nejvíce stíní květům. Případně také listy, které se vzájemně dotýkají. Tento konzervativní přístup umožňuje předcházet nečekaným šokům, který mohou rostliny prodělat po jednorázovém odstranění většího počtu listů. Zároveň máte prostor otestovat, jak daná odrůda na odlisťování reaguje, aniž byste stačili napáchat více škody než užitku.

  • Srovnávací test

Reálný potenciál, respektive možný přínos defoliace pro vývoj odrůdy, kterou v kontrolovaném prostředí právě pěstujete, vám umožňuje odhalit klasický srovnávací test. Záleží jen na vás, jak velké plochy vegetace budete porovnávat. Řekněme, že to vezmete půl na půl. To znamená, že jednu polovinu pěstební plochy podrobíte odlistění a druhou polovinu necháte volně růst. Srovnávací metoda však funguje také pro porovnání různých přístupů k defoliaci. Opět se tedy vracíme k tomu, že nejlepší je pozorně pozorovat rostliny a rozdíly mezi oběma polovinami či jinými, vámi zvolenými podíly pěstební plochy vám pomohou jednoznačně určit, kterou cestou se vydat pro dosažení bohaté sklizně. Nezapomeňte, že základní podmínkou pro toto srovnávání je, aby se v případě všech srovnávaných rostlin jednalo o tutéž odrůdu a aby měly všechny srovnávané rostliny v pěstebním prostoru k dispozici stejné podmínky pro vývoj.

Pokud vám vyvstaly na mysli jakékoliv dotazy, neváhejte se na nás obrátit prostřednictvím známé e-mailové adresy info@higarden.cz.

Dále doporučujeme tyto produkty: 

Co si přečíst dál: