Organické pěstování

Mykorhiza aneb Vysoké výnosy bez chemie

Víte už, co je to mykorhiza? Symbióza neboli vzájemně prospěšné soužití mykorhizních hub s kořeny rostlin. Tento pozoruhodný symbiotický vztah známe z volné přírody. Pokud jeho znalost aplikujete při pěstování rostlin v zemině, budou z toho vaše rostliny těžit až do sklizně, kdy vám na tváři vykouzlí pořádný úsměv. Je pro vás pěstování bylinek, ovoce nebo zeleniny stále pořádnou výzvou? Máte v začátcích pocit, že ačkoliv postupujete podle osvědčených rad a poctivě hnojíte podle dávkovacích tabulek, vaše rostliny zatím spíše živoří, než aby energicky rostly do krásy? Díky mykorhize se může vše rychle změnit k lepšímu!

a_MYKO_COVERsokrajem

Spolupráce s půdními mikroorganismy je pro rostliny zcela nenahraditelná. Důkazem budiž i statistiky z nichž vyplývá, že až 90 % ze zhruba 400 000 tisíc známých rostlinných druhů nechává symbiotické houby tvořit kolonie ve svém kořenovém systému. A kdy se tento jev začal uplatňovat v otázce kultivace rostlin? Překvapivé je, že teprve relativně nedávno. Přestože na konci 19. století německý vědec A. B. Frank během svých pokusů zpozoroval, že borovicím, rostoucím ve volné půdě s lesními houbami, se daří lépe než borovicím zasazeným ve sterilním prostředí, trvalo déle než století, než jeho objevu vědci z celého světa začali přisuzovat náležitý význam. Alespoň, že během posledních let je tomu přesně naopak, a tak mají groweři k dispozici dostupné produkty, využívající tohoto botanického fenoménu k lepšímu růstu a výnosu pěstovaných rostlin a plodin.

Proč právě houby?

Protože v rostlinné říši nemají konkurenci, jde-li o strategii přežití a získávání živin v nejrůznějších typech prostředí včetně těch extrémních od slané vody v mořích až po polární oblasti. Půjdeme-li úplně do extrému, zjistíme, že vědci už stačili objevit i takové druhy, které jsou schopny přežít kosmické záření! Houby patří mezi tzv. heterotrofní organismy, které musí (na rozdíl od rostlin schopných fotosyntézy) získávat živiny výhradně od jiných organismů. Z tohoto hlediska rozlišujeme následující druhy hub:

  • Parazitické houby: Tento druh hub získává živiny od živých organismů. Ostatně když už jsme u těch extrémů, tak některé parazitické druhy jsou kvůli nim schopny své hostitele i zabít.
  • Saprofágové: Tento druh hub si živiny obstarává naopak z odumřelých těl živočichů či rostlin.
  • Některé druhy hub jsou podle aktuální potřeby schopny „přepínat“ mezi dvěma výše uvedenými módy.
  • Symbiotické houby: Sem spadají i mykorhizní houby, z nichž pro pěstitele nejznámější je Trichoderma harzianum. Kromě té je probádáno opravdu velké množství druhů mykorhizních hub, z nichž ale pouze 270 žije ve vzájemné symbióze s 70 % veškerých druhů rostlin na planetě, komerční plodiny jako třeba rajčata nevyjímaje.

a_MYKO_microscopsokrajemobr2

Jak funguje mykorhiza?

Pro potřeby pěstování rostlin se ve vysvětlení principu mykorhizy omezíme pouze na tzv. endomykorhizní houby. Podstatné je, že právě ty totiž umí žít v oboustranně prospěšných vztazích s kořeny rostlin, které si chceme venku nebo doma vypěstovat (např. různé druhy ovoce a zeleniny, jednoleté rostliny, trávy, okrasné rostliny, keře). Druhou skupinu tvoří tzv. ektomykorhizní houby, které neprorůstají až do buněk rostlinných kořenů a obvykle se vyskytují například v blízkosti stromů. 

Na začátku procesu mykorhizy jsou tzv. hyfy - jednotlivé buňky, vytvářející podhoubí, odborněji řečeno mycelium. Tyto buňky hub mohou vypadat různě, ale vždy budou mít společnou jednu věc, a sice špičku s obvyklým průměrem mezi 2 a 10 mikrometry. Špička hyfy je charakteristická pro svou schopnost razit si cestu naskrz půdou. Směrem ke kořenům vyšších rostlin se vydávají kvůli specializovaným hormonům, které rostliny přirozeně vypouštějí do půdy (tzv. strigolaktony). Děje se tak ve chvíli, kdy rostlině dochází v půdě živiny, typicky například při nedostatku fosforu. Hyfy jsou schopné vyrůst každou minutu až o 40 mikrometrů a vyvinout při „ražení“ neuvěřitelnou sílu. Jakmile mycelium tímto způsobem dospěje až ke kořenové zóně své budoucí hostitelské rostliny, špička hyfy opět poslouží k tomu, aby buňky hub pronikly ke kořenům, kde se uchytí v prostoru mezi stěnou a membránou rostlinné buňky. Jako mykorhizu pak označujeme vzájemně prospěšný proces, probíhající v okolí kořenů rostlin, které takto navázaly spojení s endomykorhizní houbou. Jakmile se houba na kořenech rostlin za určitý čas dostatečně uchytí, začíná výměna životně důležitých surovin, kterou ocení obě strany. Pod mikroskopem tak můžeme pozorovat jakýsi přírodní barter. Říkáme to pořád, příroda je geniální!

Náš TIP: Vřele doporučujeme produkt MYKORIZA premium - 100% organický koncentrovaný prášek s vysokým obsahem mykorhizních hub (Endo&Ecto), prospěšných bakterií, mikroorganismů a Trichodermy. Pěstujete bio? Přečtěte si samostatný článek o všech zajímavých produktech od značky Organics Nutrients!

a_MYKO_MYKORIZAPREMIUM

Pozitivní dopad mykorhizy na vývoj rostlin

Houby, odkázané na živiny získané od jiných organismů (viz výše), jsou ke kořenům rostlin přitahovány zcela přirozeně. Rostliny jsou pro ně schopny obětovat až pětinu veškerého vyprodukovaného uhlíku, který houby spotřebovávají ve formě cukrů coby zdroj energie. Na oplátku pak rostliny získávají od hub mimo jiné následující benefity:

  • Příjem důležitých živin, na které by jinak kořeny rostlin v půdě již nedosáhly. (Pro pěstitele to zase znamená nižší spotřebu různých hnojiv.)
  • Až 4x více přirozeně získaného fosforu (P), jehož zdroje jsou z pohledu ekologického zemědělství stále omezenější, ale i dalších živin včetně dusíku (N).
  • Ochrana před škůdci a patogeny. Výrazně nižší riziko vzniku plísní (Fusarium, Pythium aj.) Mykorhizní houby aktivně zbavují půdu v okolí hostitele různých živin, které by do těchto míst mohly zbytečně přilákat nežádoucí mikroorganismy. Mykorhizní houby jsou schopny produkovat dokonce antibiotické či biocidní chemikálie stvořené přímo pro boj s parazity atakujícími hostitele.
  • Mnohonásobně vyšší odolnost vůči suchu. Mykorhiza jde však ruku v ruce s lépe živenými rostliny, které jsou tak celkově odolnější vůči veškerým abiotickým stresorům (viz samostatný článek: Stres škodí i rostlinám aneb Abiotické stresy rostlin)
  • Zvýšení produkce fytohormonů. S ohledem na skutečnost, že prostřednictvím těchto hormonů lze ovládat takřka každý aspekt rostlinného růstu, je potenciál v zemědělství skutečně nemalý, a proto je také vědci zkoumají čím dál tím intenzivněji.
  • Květy a plody rostlin, žijících v symbióze s mykorhizními houbami, obsahují více aromatických i zdraví prospěšných látek.  

Je důležité uvědomit si, že kořenový systém rostlin ze své podstaty není schopen rozrůstat se donekonečna, a tak z půdy časem vyčerpá veškeré dostupné živiny ve svém okolí. Pokud naše články čtete pravidelně, jistě víte, že čím rozvětvenější a větší má rostlina kořenový systém, tím lépe se jí bude dařit. A mycelium hub dokáže kořenovou zónu fantasticky rozšířit. Zajímají vás čísla? 100 000x větší množství půdy, ze které rostlina může čerpat živiny díky rozšíření kořenové zóny! Je to tím, že jak již bylo řečeno, hyfy hub rostou mimořádně rychle a v půdě dosáhnou prakticky všude. Podhoubí (mycelium) tak ve finále zabírá v půdě obrovskou plochu - síť, na kterou je rostlina díky probíhající mykorhize doslova napojena. Špička hyfy je schopna neuvěřitelně efektivně rozkládat živiny pro svého hostitele pomocí různých enzymů a kyselin ku prospěchu hostitelské rostliny a „pumpovat“ je díky cytoplazmě z různých míst zpět ke kořenům.

Náš TIP: Vyzkoušet můžete také dlouho očekávanou novinku v našem sortimentu s trefným názvem Plant Success. Jedná se o přípravek typu vše v jednom, který kořeny rostlin přímo „naočkuje“ 4 kmeny endomykorhizních hub a navíc i 11 kmeny prospěšných bakterií.

a_MYKO_novinkaPLantSucces

Využití mykorhizy při pěstování v kokosu

Věděli jste, že mykorhizu můžete využít nejen při pěstování rostlin v půdě a zeminových substrátech, ale také v kokosu? Mykorhizní houby obsahuje nejeden kvalitní kokosový substrát, ať už se prodává připravený k okamžitému použití v 50litrovém pytli, anebo v dehydrovaném stavu jako lisované kokosové brikety.

a_MYKO_COCOKOMPLETsokrajem

Mykorhizní přípravky (viz také níže) a jejich aplikaci nelze považovat ani tak za hnojení jako spíše navrácení prospěšných mikroorganismů do půdy coby jejich přirozeného prostředí, ze kterého se často vytrácí například v důsledku časté orby nebo použití chemických postřiků (pesticidů). Marně bychom hledali pěstitele, kteří navzdory znalosti celé řady výhod, které mykorhiza přináší, žádný kvalitní mykorhizní přípravek nepoužívali. Začátečníkům se zase kromě četných benefitů ve snaze dosáhnout bohaté a kvalitní úrody bude zamlouvat skutečnost, že v případě mykorhizních přípravků neexistuje riziko přehnojení.

Pokud se nás chcete na cokoliv zeptat, jsme tady pro vás na známé e-mailové adrese info@higarden.cz. Těšíme se na vaše dotazy!

Dále doporučujeme tyto produkty:

Co si přečíst dál:

 

Zdroj fotografií: Wikimedia commons.com

Jak pěstovat listovou zeleninu a saláty?

Vypěstovat si s příchodem léta na zahradě nebo v growboxu vlastní poctivou listovou zeleninu má pro každého pěstitele spoustu plus. Pěstování listové zeleniny navíc není ani trochu složité a zabere méně času než pěstování zemědělských plodin. Jedná se tak o ideální způsob, jak si nenáročné zahradničení poprvé vyzkoušet v praxi a rovnou z toho mít užitek, ať už na talíři, respektive v salátové míse, nebo posléze v podobě zdravotních benefitů. Zkrátka nejvyšší čas připomenout si nejen důvody, ale i základní předpoklady pro úspěšnou sklizeň listové zeleniny. Přečtěte si, jak si letos jednoduše vypěstovat šťavnatou vitamínovou bombu.

a_COVERKAPUSTA

Jaká jsou specifika pěstování listové zeleniny?

  • Listová zelenina obecně, neboť pod tímto pojmem se skrývá opravdu mnoho druhů, z nichž si alespoň ty nejzdravější vyjmenujeme o kousek níže, představuje pro lidský organismus vydatný přírodní koktejl přímo napěchovaný vitamíny, minerály či antioxidanty. Proto by byla škoda, nevyužít kvalitní organická hnojiva, která vám pomohou ke svěží úrodě v souladu s přírodou i s ohledem na životní prostředí. Výsledkem je pak čistě přírodní složení bez špetky chemie a intenzivní, autentická chuť. Zajímá vás, jaká jsou nejlepší biologická hnojiva? Vyzkoušejte například 100% přírodní hnojiva značky BIOCANNA. Jednoznačná odpověď na tuto otázku každopádně neexistuje, ale pro začátek vám rozhodně dobře napoví následující články:

Náš TIP: Zvýhodněné sety pro první sklizeň jsou nejlepší cestou, jak se s výživou rostlin od konkrétního výrobce seznámit během jednoho pěstebního cyklu. Tady je pár příkladů:

a_LISTOVA_STARTERKIT

  • S ohledem na skutečnost, že v naprosté většině případů se sklízejí pouze listy, ušetříte coby pěstitel spoustu času, protože na rozdíl od jiných druhů nemusíte v případě listové zeleniny čekat, až dozrají plody.
  • Listová zelenina potřebuje pravidelnou, výživnou zálivku, směřovanou mimo samotné listy a srdéčka. Vydatnou zálivku představuje voda, ve které jsou rozpuštěna kvalitní hnojiva v dostatečné koncentraci. Nikoliv příliš velké množství vody. Listovou zeleninu zalévejte spíše častěji, ale menším množstvím vody. Kromě pravidelného zalévání a dostatečně prohnojené půdy však listová zelenina na pěstitele žádné jiné zvláštní nároky neklade, a proto jsme hned v úvodu tohoto článku naznačili, že jde o skvělou příležitost, jak s pěstováním začít. Listová zelenina je pro začátečníky jako stvořená!
  • Díky krátkému pěstebnímu cyklu nepotřebujete ani skleník. Listové zelenině svědčí spíše chladnější ovzduší. Některé druhy lze pěstovat dokonce celoročně. Pokud je to možné, zasaďte listovou zeleninu do polostínu a vyhněte se příliš kyselé půdě. Pokud chcete mít jistotu, můžete využít pomůcky pro měření pH.
  • Konzumní částí listové zeleniny jsou listy, popřípadě stonky, které bývají nejčastěji konzumovány syrové neboli raw. V této podobě totiž obsahují nejvíce zdraví prospěšných látek, čímž se opět vracíme k významu úrody v BIO kvalitě.
  • Všechny druhy listové zeleniny se vyznačují velmi nízkým obsahem kalorií, a právě proto bývají například ve formě čerstvých salátů častým základem redukční diety.
  • Aby to pro growery - začátečníky nevyznělo až příliš růžově, listová zelenina pěstovaná outdoor, tedy venku pod širým nebem, nezřídka čelí invazi všelijakých škůdců. Aby například slimáci neokusovali listy dříve než vy, doporučujeme osvědčený přírodní postřik proti škůdcům Canna CURE. Můžete si přečíst také samostatný článek: Jak se vypořádat se škůdci?

CANNA_CANNACURE

  • Účinná bio ochrana proti škůdcům a chorobám je rozhodně na místě. Nejde totiž jen o škůdce. Pomůže vám také předejít nemocem houbového charakteru, které listy rostlin nejčastěji napadají. Součástí prevence jsou kromě vhodných preparátů také dostatečné rozestupy mezi jednotlivými rostlinami v záhonu. 
  • Jak jsme si již vysvětlili, listová zelenina má tu výhodu, že nemusíte čekat, až dozrají plody.  Proto ani v létě není pozdě na sadbu. Klíčení sazenic a zakořenění řízků vám usnadní sadbovače, plastový skleník a také sadbovací substrát, určený přímo pro úspěšný výsev a řízkování. Při sázení listové zeleniny je nejdůležitější, aby byla srdéčka rostlin nad úrovní zeminy.

a_LISTOVA_SKLENIK

  • Pokud s pěstováním listové zeleniny ještě nemáte žádné zkušenosti, nezapomeňte, že dozrává rychle a těžko se skladuje. Proto si výsadbu listové zeleniny rozumně rozvrhněte.

Nyní si pojďme specifika pěstování listové zeleniny shrnout pro jistotu ještě ve zkratce:

  • Výrazně kratší doba pěstování, která může být v porovnání s jinými druhy zeleniny až poloviční.
  • Potřeba rostlin přijímat dostatek živin prostřednictvím pravidelné zálivky, tzn. spíše častěji, ale v menších dávkách. Na rozdíl od pěstování rajčat, paprik či okurek totiž musíme počítat se slabším kořenovým systémem, v jehož důsledku si rostliny listové zeleniny nejsou schopny obstarat veškeré potřebné živiny ze svého okolí. Kořenový systém dokáže posílit i 100% organický kořenový stimulátor jako je například BioBizz Root Juice.

a_LISTOVA_ROOTJUICE

Zajímá vás, jaké jsou nejzdravější druhy listové zeleniny vhodné pro pěstování na zahradě? Je jich celá řada. Pro inspiraci vybíráme alespoň několik nejoblíbenějších:

  • Špenát: Obsahuje vitamíny K, A. Dále také folát - přirozenou formu vitamínu B9, důležitou pro správnou srážlivost krve. Vysoký obsah draslíku a současně nízký obsah sodíku pomáhá regulovat krevní tlak. Špenát je také oblíbeným veganským a vegetariánským zdrojem vápníku.
  • Kapusta: Obsahuje vitamíny, minerály a antioxidanty v takové míře, že je považována za jednu z nutričně nejvíce hodnotných rostlin na planetě.
  • Petržel zahradní naťová (petrželka): Rostlina příbuzná kořenové petrželi má listy plné vitamínů A, B, C i E, železa, hořčíku i draslíku. Silice obsažené v její nati se vyznačují silnými detoxikačními účinky. 
  • Salát hlávkový: Letnička nebo dvouletá rostlina tvořící typické hlávky, které sestávají ze zelených, načervenalých či tmavě červených listů. Zde hodně záleží na konkrétní odrůdě. Tato superpotravina ocení slunné místo. Za něj se vám odvděčí vysokým obsahem antioxidantů, vitamínů (C, E, B1, B2) i karotenu. Nutriční profil hlávkového salátu čítá také důležité minerály jako vápník, hořčík či železo. Hlávkový salát snižuje únavu, podporuje trávení a platí za součást přírodní prevence kardiovaskulárních onemocnění.
  • Ledové saláty: I tuto dobrotu už si budete moci vychutnat díky vlastní sklizni v bio kvalitě a nemusíte se spoléhat na regály v supermarketech. Odrůdu „Zeus“ lze bez problému vypěstovat i v létě, a kromě vysokých výnosů vás mile překvapí i její svěží chuť! Velmi aktuální je také odrůda „Pražan“, která se s oblibou pěstujete také zejména v létě. Navzdory názvu v Čechách i na Moravě. Jejím poznávacím znamením jsou velké hlávky.
  • Listové saláty: Tomuto typu salátů se přezdívá také česáčky. To proto, že sklizeň probíhá průběžně. Zralé listy se odlamují a mezitím dorůstají další. Například odrůdu „Dubáček“ lze bez problému pěstovat i v létě, prakticky od jara do podzimu. 

Není pochyb o tom, že pravidelná konzumace listové zeleniny podporuje fyzické i duševní zdraví. Jednotlivé druhy je vhodné střídat, neboť z hlediska nutriční hodnoty nabízí každý trochu odlišné složení. Všechny však obsahují kyselinou listovou. Foláty, o kterých jsme se zmínili v souvislosti se špenátem, mají pozitivní dopad také na mozkovou činnost.

a_LISTOVA_zaver

Máte-li jakékoliv otázky na téma pěstování listové zeleniny, neváhejte je směřovat na známou adresu info@higarden.cz.

Dále doporučujeme tyto produkty:

Co si přečíst dál:

 

Jak pěstovat ve skleníku?

Skleníky jsou často spojovány se sklizní čerstvých domácích rajčat, paprik či okurek. Úspěšné pěstování nejrůznějších druhů zeleniny, ovoce a bylinek ve skleníku má však své léty prověřené zásady, kterých se zkušení pěstitelé drží, aby se mohli jednou nebo i dvakrát do roka radovat z bohaté úrody. Přečtěte si o výhodách i úskalích pěstování ve skleníku.

sklenik3

Výhody pěstování ve skleníku

Co je hlavní výhodou skleníků oproti pěstování na nekrytých záhonech v zahradě nebo na políčku? Odpověď číslo jedna zní: optimální pěstební podmínky, na které jsou některé oblíbené druhy rostlin velice citlivé. Ve skleníku lze totiž na rozdíl od ryze outdoorového pěstování rostlin udržovat stálou teplotu a vlhkost. Skleníky rostliny zároveň chrání i před nepřízní počasí v podobě prudkých větrů nebo lijáků. (Dole pod článkem najdete odkaz na samostatný článek věnovaný různým stresovým faktorům, které škodí rostlinám.) Skleníky tak umožňují rostlinám rychleji vyrůst a plodiny v nich rychleji dozrávají. Toho pěstitelé nejvíce využívají zejména při pěstování sezónní zeleniny. Některé odrůdy zeleniny bez skleníku pořádně ani vypěstovat nelze. Pokud máte na zahradě skleník, tak máte naopak mnohem větší možnosti z hlediska toho, jaké odrůdy pěstovat.

Náš TIP: Optimálních podmínek ve sklenících pomáhá pěstitelům dosáhnout také holandská high-tech novinka: inteligentní senzor TechGrow S-2 CO2. Vřele doporučujeme i další jedinečná zařízení od tohoto výrobce! Například moderní časovače pro vaše závlahové systémy.

SklenikCO2 senzor

Další výhodou pěstování ve skleníku je samozřejmě úspora elektrické energie, neboť co se osvětlení rostlin týče, nepotřebujete zdroj umělého osvětlení a využíváte sluníčko, které na rostliny svítí zdarma a jehož svit je umocněn čistými skly (viz níže).

Další výhoda pěstování ve skleníku spočívá v náskoku. Co tím myslíme? Jak jsme zmínili na začátku, sklízet se dá i dvakrát do roka. To je dáno tím, že zatímco na volných venkovních záhonech vysazujeme například rajčata či papriky většinou až v průběhu května, kdy je dostatečně teplé počasí, skleník pěstitelům přináší až dvouměsíční náskok, a tak otužilejší druhy zeleniny běžně vysazují už v březnu.

Větrat, větrat, větrat 

Větrání, větrání, rostliny před vznikem plísní uchrání... Nejen proto by měla být pravidelná obměna vzduchu při pěstování ve skleníku samozřejmostí. Pokud tomu tak není, automaticky se vytváří prostředí, ve kterém se rostlinám zjednodušeně řečeno špatně dýchá. Uvnitř pěstebního prostoru se tvoří příliš vysoká vlhkost, kvůli které hrozí napadení rostlin plísněmi či jinými houbovými onemocněními. Obvyklou chybou je také spoléhat pouze na jediný ventilační otvor. Vždycky to chce otevřít alespoň dvě okna, abychom zajistili dostatečnou cirkulaci vzduchu uvnitř skleníku. V teplejších dnech se nabízí možnost otevřít dveře, ale myslete na to, že čím větší větrací otvor, tím snáze dovnitř proklouznou škůdci. Skleník přeci jen není grow box, a tak se určitě zajímejte o účinnou prevenci. Přečtěte si také článek: Jak se vypořádat se škůdci? Skvělým pomocníkem je zejména oblíbený postřik Canna CURE. Na druhou stranu dáváme otevřením ventilačních otvorů včetně dveří příležitost nakouknout do skleníku užitečný létající hmyz, a sice opylovače, kteří tak uvnitř skleníku splní svoji úlohu danou od přírody a pomůžou nám k báječné úrodě. Abychom si to shrnuli:

  • Pořádně větrejte v kombinaci s účinnou prevencí.
  • Otevření alespoň dvou ventilačních otvorů na protějších stranách skleníku zajistí, aby vzduch v pěstebním prostoru přirozeně cirkuloval.
  • Na jaře větrejte pouze přes den, když venkovní teploty dosahují maxima a na noc ventilační otvory nezapomeňte zavřít, aby vývoj vašich rostlin neohrozily noční výkyvy teplot, před nimiž vám je pomůže ochránit také topení do skleníku (viz níže).

sklenikcannacure

Využijte prostor na maximum

Efektivní využití prostoru ve skleníku umožňuje znásobit množství chutných plodů nebo voňavých bylinek, které budete moci sklidit. Za tímto účelem se do skleníků pořizují skleníkové regály či parapety. Šikovní kutilové si je mohou vyrobit také svépomocí. Nezáleží totiž ani tak na materiálu jako na stabilitě, protože navlhčená zemina má značnou hmotnost. Jsou perfektní mimo jiné pro předpěstování sadby v květináčích. Některé regály jsou sklápěcí, jiné sklápěcí nejsou. Výhodou sklápěcích regálů je, že později nepřekážejí vzrostlejším rostlinám. Pod nesklopnými regály můžete pěstovat nižší zeleninu a další patro již založit na regálech, kam umístíte truhlíky s bazalkou i dalšími teplomilnými druhy rostlin. Ideální je, když mají regály různé otvory, přes které se proudící vzduch dostane i do spodního patra.

Tipy na květináče pro zdravý kořenový systém a vyšší výnosy

Textilní květníky jsou vyrobeny ve znamení udržitelnosti. Po sklizni je můžete jednoduše vyprat a využít znovu pro další pěstební cyklus. Na rozdíl od plastových květníků nehrozí degradace pěstební nádoby a rostlinám zajistíte dokonalé odvodnění substrátu i jeho provzdušnění, tedy nadstandardní přísun kyslíku ke kořenům. Přečtěte si článek: Kdy upřednostnit textilní květináče místo plastových? Z plastových květináčů doporučujeme pro skvělý vývoj kořenového systému provzdušněné květníky HERCULES. Na obrázku je dobře vidět, jak se v nich kořenům rostlin daří.

sklenikherculesano

Někteří pěstitelé preferují ve skleníku záhony, které doplňují závěsné květináče pro maximální využití pěstebního prostoru. Pokud se rozhodnete dát přednost kultivaci rostlin v záhonech uvnitř skleníku, nezapomeňte si pořídit kvalitní půdní substrát a pravidelně jej obměňujte, případně revitalizujte. Revitalizace substrátu je tématem článku: Jak a proč revitalizovat substrát? Pravidelná revitalizace a výměna vyžilého substrátu ve skleníkových záhonech je součástí důležité prevence před vznikem plísní a napadení rostlin škůdci. Pokud je vaší prioritou sklízet chutné plodiny v bio kvalitě, doporučujeme například BioNova Bio Soilmix.

skleniksoilmix

Výhody a úskalí skleníkového efektu

Tento proces, který známe už ze školy, umožňuje rostlinám rychleji vyrůst a vytvořit plody, které také rychleji dozrávají. Plodová zelenina je proto ve sklenících většinou téma číslo jedna. Sklem proniká dovnitř skleníku krátkovlnné záření vytvářející teplo, které uvnitř velmi dobře drží. Toho pěstitelé a zahradníci využívají každoročně už brzy na jaře za účelem předpěstování sazenic. Skleníkový efekt je sice ve většině situací přínosný, ale říká se, že všeho moc škodí. A to platí i pro příliš mnoho slunce, jehož paprsky sklo zesiluje. Během horkých letních měsíců je třeba dát pozor na to, aby se uvnitř skleníku nevytvořily extrémní teploty. Na našem e-shopu máte na výběr z celé řady zařízení pro měření teploty a vlhkosti.

Vytápění skleníku

Ochraňte své rostliny ve skleníku před náhlými poklesy teploty nebo při nízkých nočních teplotách a zajistěte jim stabilní prostředí pomocí speciálního topení.

Doporučujeme spolehlivá trubková topná tělesa LightHouse ECOHEAT, vyrobené přímo pro účely pěstování ve skleníku ve čtyřech variantách. Stačí zvolit požadovaný výkon to (45 W, 80 W, 135 W nebo 240 W) s ohledem na velikost skleníku.

Praktická topná tělesa snadno připevníte na stěnu skleníku, ale bez problému je můžete umístit také přímo k rostlinám, neboť jsou odolné vůči postřikovačům i potřísnění vodou. Obě možnosti vidíte na obrázku.

ECOHEATKOMPLET

Topení do skleníku se vám určitě bude hodit také pro účely bezpečného přezimování přenosných rostlin.

Vytápění skleníku je během studenějších měsíců jistě vhodnou podporou vývoje rostlin, ale nezapomínejte na to, že abyste pěstovali rostliny ve skleníku v zimě, musíte si kromě vytápění skleníku obstarat ještě dostatečně silné umělé osvětlení. A vytápění velkého prostoru s umělým osvětlením už je finančně poměrně nákladnou záležitostí. Celoroční pěstování libovolných druhů rostlin pod umělým osvětlením navíc umožňují pěstební stany různých velikostí, díky kterým můžete sklízet v pohodlí domova od jara do zimy.

SKLENIKCOVER

Čistá skla a ptáci

Když budete skla trvale udržovat dokonale čistá, maximalizujete účinnost slunečních paprsků, které přes sklo odpadají na fotosyntetizující rostliny. Jinými slovy, byla by určitě škoda, aby vaši snahu brzdila vrstva prachu či dalších nečistot z okolního prostředí. Například typicky saláty, které v důsledku vrstvy prachu na skleníku neabsorbují světelné paprsky v dostatečné intenzitě, mají tendenci hromadit v sobě dusičnany.

Všeho ovšem moc škodí, a proto jde-li o úskalí spojená s pěstováním rostlin ve skleníku, je zapotřebí obezřetnosti zejména v létě. Už jsme se zmínili o skleníkovém efektu. Kumulující se teplo uvnitř skleníku by mohlo rostliny poškodit, a tak se vyplatí využít osvědčených postupů, jako je například opatření povrchu skleníku ochranným vápenným nátěrem, který lze po sezóně poměrně snadno odstranit vodou s octem. Tyto nátěry bývají levnou záležitostí a nemusíte se obávat toho, že byste si skla jakkoliv poničili.

Pokud jde o průzračná skla, v neposlední řadě je dobré nepodceňovat rychlost a nepřeceňovat vnímání ptáků, prolétajících pozemkem, na kterém váš skleník stojí. Trocha průsvitné barvy nebo UV samolepky na sklech uchrání životy opeřenců a zároveň předejde škodám.

Pokud máte k pěstování ve skleníku jakékoliv dotazy, rádi vám poradíme na známé e-mailové adrese info@higarden.cz. To platí samozřejmě i pro výběr vhodných produktů, které vám ve skleníku podstatně usnadní práci a zvýší výnosy. Jsme tady pro Vás!

Dále doporučujeme tyto produkty:

Co si přečíst dál: