Prodejna funguje za dodržování zpřísněných hygienických opatření v běžné otevírací době 9:00 - 17:00 E-SHOP funguje BEZ OMEZENÍ!

Stres škodí i rostlinám aneb Abiotické stresy rostlin 

S rostlinami je to jako s lidmi. Jejich zdraví je podmíněno životními podmínkami, správnou  výživou a stejně tak jim škodí intenzivní stres alias „nepřítel výnosů“. Jaký stres? V tomto  článku zaměříme pozornost právě na konkrétní stresové faktory, kterým by vaše rostliny  rozhodně neměly čelit, abyste se dočkali krásné úrody. Přečtěte si, jak negativním vlivům  předejít. 

Stejně jako u člověka má každá rostlina určité genetické předpoklady a vrozenou obranyschopnost.  Moderní pěstitelství, podobně jako medicína, disponuje účinnými prostředky pro posílení přirozených  obranných mechanismů rostlin i praktickými přístroji pro udržení optimálních podmínek pro jejich růst  a vitalitu. 

Jakmile je rostlina opakovaně nebo dlouhodobě vystavena nadměrnému stresu, nastává stresová  reakce. Receptory rostliny, například fotosenzory reagující na intenzitu světelného záření, spustí  nejprve jakýsi vnitřní alarm, který aktivuje veškeré dostupné obranné mechanismy, s jejichž pomocí  rostlina dále přežívá. Toto období rezistence málokdy přežije bez větší úhony, většinou je poškozena,  případně dokonce zcela zničena vyčerpáním, podobně jako květina na obrázku. HG_Článek do blogu_Stres škodí i rostlinám 1

Na rozdíl od nás lidí, rostliny jsou přisedlé. Nemohou tedy před stresory utéct za nejbližší roh ani do  wellness. Proto je úkolem každého growera vybalancovat vhodné podmínky tak, aby byly kytky, o které pečuje v klidu a plné života. Níže si rozebereme nejčastější abiotické stresové faktory. Z pohledu  pěstitele si pod tímto pojmem můžeme představit zaplavení, nedostatek živin, příliš vysokou  ozářenost, nízké teploty a podobně. Jak se říká, všeho moc škodí. A platí to i v rostlinné říši. Příčinou  stresu tak může být nedostatek, stejně jako nadbytek. Často se setkáváme také s kombinací několika  faktorů najednou. Například vadnutí, jehož příčinou je hlavně nedostatek vody, může být zároveň i  reakcí na nadměrné ozáření. Schopnost rostlin tolerovat stres závisí zejména na jeho intenzitě a délce  působení. Tepelný stres dokáže zničit úrodu během krátké chvíle. nedostatek vody během několika  dní... 

Fyzikální stresové faktory 

  • extrémně vysoké či nízké teploty 
  • sucho (vodní deficit), stejně jako na přehnané zalévání nebo zaplavení 
  • mechanické poškození 

Mezi nejčastější abiotické stresory rostlin patří nevyhovující klima. Pokud pěstujete venku (outdoor),  je každoročně zapotřebí dbát zvýšené péče o rostliny zejména během horkého léta. Jednotlivé druhy 

mají své teplotní optimum, kterému jsme schopni vyjít perfektně vstříc především v případě pěstování  uvnitř (indoor). Mikroklima uvnitř growboxu nebo pěstební místnosti je možné pohodlně regulovat díky ventilátorům a větrákům, popřípadě topení. Změnu venkovních teplot si však často vyžádají také  změnu nastavení vnitřních prvků. V letním horku vaše rostliny uvítají přítomnost CMH nebo LED osvětlení vzhledem k menší míře emitovaného tepla v pěstebním prostředí. 

Podobně likvidační jako horko může být pro rostliny i chlad či v případě pěstování venku (nebo velkém  venkovním skleníku) mráz. Pod vlivem nízkých teplot dochází uvnitř rostlin ke změnám buněčných  struktur, je zpomalen růst a listy ztrácí barvu. Během mrazů a mrazíků dochází k poškození pletiv. Na  chlad jsou velmi citlivé například rajčata nebo fazole. 

Před hraničními teplotami chraňte vždy kořeny stejně jako nadzemní části rostlin. 

V rámci hydroponie chraňte nádrže s živným roztokem před přímým světlem a udržujte teplotu 18-26  °C. S tím vám může pomoci chlazení do nádrží

Udržovat optimální teplotu a vlhkost vzduchu s využitím zvlhčovačů a digitálních měřících zařízení je  relativně snadné, ale mnoho začátečníků chybuje v umístění sondy z kombinovaného teplo – vlhkoměru, který by neměl chybět v základní výbavě žádného pěstitele. Sondu doporučujeme umístit  v horní třetině výšky rostliny, to znamená někam těsně pod vrchol. Cirkulační větráky jsou ideálním  pomocníkem, který zajistí kontinuální proudění vzduchu kolem rostlin. Vyšší vlhkost potřebná pro  sazeničky se výborně udržuje při předpěstování v malých skleníčcích a propagátorech

Sucho souvisí se sníženou vlhkostí vzduchu a obecně je lépe snášeno rostlinami s kratším životním  cyklem. Suchý substrát je však jednoznačně špatně, neboť nepodporuje rozvoj nových kořenů. Příroda  vybavila listy rostlin mikroskopickými průduchy, které se v závislosti na vlhkosti vzduchu otevírají a  zavírají. Jakmile rostlina pocítí sucho, zavírá průduchy, aby zabránila únikům vody. Problém pro  pěstitele spočívá v tom, že uzavřené průduchy se zrovna dvakrát neslučují s účinnou fotosyntézou.  Pozor tedy na dehydrataci během celého pěstebního cyklu. Nejlepší prevencí je pravidelné  zavlažování.  

Zmíněným abiotickým faktorům skvěle předchází také inovativní děrované květináče od značky  Hercules i další textilní květináče, které jsou nápomocné pro správné zavlažování a udržují optimální  provzdušnění kořenového systému. 

Doporučené intervaly pro teplotu a vlhkost pro indoor pěstování: 

Pro růstovou fázi je ideální teplota za světla 21-28 °C, v noci 18-23 °C a vlhkost mezi 50 a 70 procenty.  Pro fázi květu a tvorby plodů se doporučuje nižší vlhkost vzduchu 35-50 % s denními teplotami 21-26  °C a nočními v rozmezí 18-23 °C. Sazeničkám svědčí vyšší vlhkost vzduchu do 80 %.

image3

Chemické stresové faktory 

  • Podvýživa rostlin a substrátu 

Správná, lépe řečeno bohatá výživa rostlin je základem zdravé a šťavnaté úrody. Možnosti dnešního  pěstitele jsou natolik rozmanité, že tento stresový faktor lze při přiměřené péči o rostliny prakticky  zcela eliminovat díky pestré nabídce hnojiv a podpůrných doplňků pro fáze růstu i květu. Stačí se  vybavit vhodnou výživou, aby rostlinám a jejich kořenům nic nechybělo. Můžeme se setkat také s  kyslíkovým deficitem, proto nezapomínejte na dostatečné provzdušnění substrátu, které umožňuje  například perlit.  

V případě zeminy představuje další úskalí spojené s chemickými procesy působícími na rostlinu její  přesolení. Zasolení zeminy, ať už přirozeným nebo umělým způsobem, snižuje příjmy vody. 

Dále je důležité zajistit, aby rostlina nemusela čelit vysoké koncentraci toxických iontů a těžkých kovů,  jako jsou rtuť, hliník či kadmium. Toxiny může obsahovat také znečištěná voda, proto záleží na tom, v  jaké vodě pěstujete a jakou vodou zaléváte. (Je to natolik důležité, že tomuto tématu brzy věnujeme  samostatný článek.) Přítomnost toxinů narušuje příjem živin z vody nebo zeminy a narušuje minerální  rovnováhu. Těžké kovy nejenže přímo ohrožují život rostliny, ale mohou naprosto znehodnotit  výslednou úrodu! 

  • Znečištěné ovzduší 

Tak jako mohou toxiny působit ze země, absorbují rostliny a zemědělské plodiny mnohé škodliviny  (hlavně při outdoor pěstování) ze vzduchu, což jim samozřejmě škodí. Řeč je především kyslíkových  radikálech, jako je ozon, jehož nadbytek v okolí zelených částí rostlin výrazně zrychluje procesy  stárnutí. Kromě ozónu se pěstitelé setkávají s vlivy oxidu siřičitého, amoniaku a oxidů dusíku. 

  • Nadbytek světla 

K tvorbě kyslíkových radikálů přispívá i nadměrné množství světla. Následkem je destrukce chlorofylu.  Zjednodušeně řečeno, v pěstebním stanu nebo ve skleníku to stačí nepřehnat. Venku je zase třeba  využít zahradnické instinkty spolu s informacemi o zasazených rostlinách a na základě toho jim dopřát  vhodnou míru expozice.

 image2

Věříme, že vám čas věnovaný čtení pomůže vyvarovat se v praxi častých chyb, na které doplácí kytky i  peněženka a přejeme, ať se rostlinám ve vaší péči daří co nejlépe! Pokud se nás chcete na cokoliv  zeptat, jsme tu pro vás každý den, zavolejte nebo napište na info@higarden.cz, aby pro vás bylo  pěstování s námi jedna radost.

Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním.