Pozor na nejčastější chyby ve vegetativní fázi

Pěstitelé často berou růstovou fázi jako samozřejmost nebo nutné zlo a nemyslí si, že by v tomto období mohli něco pokazit. Opak je ale pravdou. Právě zdravý průběh vegetativní fáze je nezbytný, aby se na rostlinách pořádně urodilo. Děláte některou z následujících začátečnických chyb a připravujete se tím o úrodu?

Rostliny procházejí během života několika vývojovými fázemi. Jejich život začíná vyklíčením a jakmile semeno zakoření a začnou na něm růst listy, přecházejí do růstové (vegetativní) fáze. Během ní soustředí veškerou energii do růstu, tvorby nových listů a rozvíjení kořenového systému. Následuje fáze květová (generativní), při které dochází ke tvorbě květů a případně semen, pokud dojde k opylení. Cílem každého pěstitele je postarat se o rostliny během vegetativní fáze tak, aby do květu přecházely v plném zdraví.

Vytáhlé stonky u sazenic

Hned na začátku vegetativní fáze se mnoha pěstitelům stane, že jejich sazenice mají příliš vytáhlé a tenké stonky, které se lámou a ohýbají. Nejčastější příčinou bývá příliš nízká intenzita světla, která nutí rostliny růst do výšky ve snaze přerůst konkurenci a přiblížit se slunci. S vytáhlými stonky se často setkáme při pěstování sazenic za oknem, především pak v jarních měsících, kdy slunce svítí méně. Proto je lepší předpěstovávat sazenice pod umělým osvětlením, a to i ty určené pro venkovní výsadbu.

Mohlo by vás zajímat: Jak předpěstovat sazenice indoor

K vytahování stonků u sazenic může vést i nevhodné světelné spektrum. Pokud pěstební osvětlení použité pro předpěstování sazenic bude vyzařovat příliš mnoho záření v červené části spektra a jen málo modrého světla, rostliny zareagují prodlužováním internodií (vzdáleností mezi jednotlivými uzlinami). Modrá část spektra naopak stimuluje rostliny ke kompaktnímu růstu, zvětšuje průměr stonku a podporuje tvorbu nových listů a kořenů. Proto by se pro předpěstování sazenic měla používat pouze pěstební svítidla na růst s dostatečným podílem modré části spektra.

Mohlo by vás zajímat: Světlené spektrum a jeho vliv na růst rostlin

Příčinou vytáhlých a celkově slabých stonků u sazenic může být také nedostatek živin. U některých druhů totiž mladé rostliny při nedostatku fosforu přednostně investují energii do prodlužování stonků namísto růstu listů a kořenů. Výsledkem jsou sazenice s vytáhlými stonky a malými listy. Proto kromě draslíku a dusíku obsahují hnojiva na růst i podíl fosforu.

Mohlo by vás zajímat: Jak používat hnojiva na růst

Chyby v zalévání, hnojení a špatné pH substrátu

Nesprávné zalévání a potíže s výživou rostlin spolu úzce souvisí a patří k nejčastějším chybám začínajících pěstitelů. Vlhkost substrátu totiž ovlivňuje schopnost rostlin vstřebávat živiny. V přelitém substrátu se ke kořenům nedostane kyslík, což vede ke zpomalení vstřebávání živin a může skončit hnilobou kořenů. Proto by se měl vždy substrát nechat mezi jednotlivými zálivkami částečně proschnout. Při pěstování ve volné půdě na záhonech je obvyklé zalévat, až když proschne vrchních 3–5 centimetrů půdy. U květináčů zjistíte množství vody v substrátu potěžkáním nebo kontrolou vrchní vrstvy půdy, pokud jde o velké pěstební nádoby.

Mohlo by vás zajímat: Jak často zalévat rostliny v květináčích

Kyselost či zásaditost (pH) substrátu ovlivňuje, v jaké míře mohou kořeny do rostlin vstřebávat jednotlivé živinové prvky ze substrátu. Je-li prostředí kolem kořenů příliš kyselé nebo naopak zásadité, některé živinové prvky se budou vstřebávat méně nebo vůbec a rostliny mohou trpět živinovými nedostatky. Optimální rozsah pH při pěstování v půdě a organických substrátech (zemina, kokos, rašelina) je 5,5–6,5 a u hydroponie a inertních substrátů (rockwool, perlit, keramzit) 5,6–6,4.

Mohlo by vás zajímat: Proč je důležité pH zálivky a substrátu

Ve vegetativní fázi rostlinám chybí nejčastěji dusík (N), který potřebují ke tvorbě nových listů, kořenů a aminokyselin. Nedostatek dusíku u rostlin se projevuje nejprve žloutnutím velkých listů ve spodních patrech. Nejrychlejším způsobem, jak dodat rostlinám dusík, jsou minerální růstová hnojiva. Je však lepší živinovým nedostatkům předcházet pravidelným hnojením a výživovým režimem, který odpovídá lokaci a způsobu pěstování.

Mohlo by vás zajímat: Podle čeho vybírat hnojiva na indoor nebo outdoor pěstování

Nezvládnuté tvarování rostlin

Pokud rostliny nic neomezuje, během vegetativní fáze mohou růst neuvěřitelně rychle. Navíc, jakmile začnou kvést, mohou se „vytáhnout“ ještě několikanásobně do výšky. Především pro začínající pěstitele tak může být těžké odhadnout, jak veliké rostliny nakonec budou. Bez jakéhokoli zásahu většina odrůd roste do tvaru vánočního stromku s jednou hlavní větví. O něco nižší bývají samonakvétací odrůdy a indiky, které po přechodu do květu narostou zhruba jednou až dvojnásobně a jejich celková výška zřídka přesáhne 1,5 metru. Čisté sativy nebo hybridy s převahou sativních genů mohou vyrůst klidně do 3 i více metrů a během kvetení se vytáhnout i na trojnásobek své délky.

Mohlo by vás zajímat: Jak vybírat semena odrůd pro indoor pěstování

Především pro indoor pěstitele, ale nejen pro ně, je důležité naučit se základní techniky tvarování rostlin. Zastřihování vrcholků je nejjednodušším a nejčastějším způsobem, jak zvýšit pokrytí pěstebního prostoru a tím i výnos z rostlin. To je užitečné především při pěstování v growboxech (pěstebních stanech) nebo ve sklenících. Zastřihovat vrcholky můžete začít, jakmile rostliny mají alespoň tři patra pravých zoubkovaných listů. Užitečné je také ohýbání, vyvazování nebo proplétání od do sítí (ScrOG). Ať už zvolíte kteroukoliv techniku, většina LST metod vyžaduje, abyste s tréninkem rostlin začali už ve vegetativní fázi.

Mohlo by vás zajímat: LST a techniky tvarování rostlin

Chcete se naučit pěstovat jako profesionálové? Na blogu Higarden najdete každý týden čerstvou nálož návodů, tipů a novinek ze světa growingu.