Vypěstuj si tři kytky outdoor – Díl 3: Výsadba sazenic a péče o rostliny po přesazení

Jaro je v plném proudu a pomalu se přibližuje chvíle, kdy nám počasí konečně dovolí odstartovat outdoorovou sezónu. V třetím díle našeho seriálu pro outdoor pěstitele se budeme věnovat výsadbě sazenic na venkovní stanoviště.

V minulém dílu jsme si ukázali, jak vyklíčit semena a předpěstovat z nich zdravé sazenice. Pokud jste postupovali podle našich rad, vaše rostlinky mají alespoň tři patra pravých (zoubkovaných) listů a měly by být připraveny na přesazení ven.

Kdy je správný čas na výsadbu

Lidová pranostika praví, že v našich zeměpisných šířkách nastává vhodný čas sázet rostliny ven po Třech zmrzlých, tedy v druhé polovině května. V tomto období totiž noční teploty jen zřídka klesají pod 10 °C a ve dne často stoupají ke 20 °C, což je pro právě přesazené sazenice ideální. Co jim naopak nesvědčí, jsou ranní mrazíky, soustavný déšť nebo denní teploty pod 15 °C. Proto se kromě kalendáře řiďte i předpovědí počasí a pokud vám nepřeje, výsadbu o něco odložte.

Otužování sazenic

Přechod z tepla do venkovních podmínek je pro sazenice šok. Rostliny pěstované doma nebo pod umělým světlem v growboxu nejsou zvyklé na přímé slunce, vítr ani výkyvy teplot. Pokud sazenice vysadíte ven bez předchozího otužování, může se stát, že se jejich růst výrazně zpomalí nebo mohou uhynout. Otužování se obvykle provádí 7 až 14 dnů před výsadbou a mělo by probíhat přibližně takto:

• Dny 1–3: Sazenice vyneste ven na 2 až 3 hodiny denně. Postavte je na místo v polostínu, které je chráněné před větrem.
• Dny 4–7: Prodlužte pobyt sazenic venku na 4 až 6 hodin denně a postupně je začněte vystavovat rannímu nebo odpolednímu slunci.
• Dny 8–14: Nechte sazenice venku celý den. Pokud noční teploty neklesají pod 10 °C, můžete rostliny nechat venku i přes noc.

Mohlo by vás zajímat: Jak doma předpěstovat sazenice pro venkovní pěstování

Příprava stanoviště

Výběru stanoviště pro vaše rostliny jsme se podrobně věnovali v prvním dílu. Je totiž rozdíl pěstovat v květináči na balkonu, ve skleníku nebo na záhonu pod otevřeným nebem. V následujících řádcích se budeme detailně věnovat přípravě každého typu pěstebního stanoviště.

Záhony

Pěstovat rostliny ve volné půdě na záhonech je pravděpodobně nejjednodušší způsob. Pokud tedy máte k dispozici zahradu s kusem úrodné země, kam svítí slunce, nečeká vás příliš mnoho práce. Stačí, když půdu zbavíte zbytků rostlin z minulé sezóny a případně ji obohatíte o živiny přimícháním kompostu, žížalího humusu nebo vhodného organického hnojiva s pomalým uvolňováním živin, které zapravíte do vrchní vrstvy substrátu (cca 30 cm).

Kromě živin je důležité i pH půdy, které by se mělo pohybovat v rozmezí 5,5 až 7,5. Je dobrý nápad na začátku sezóny změřit pH substrátu orientačním testerem. Je-li půda příliš kyselá (pH je příliš nízké), přidejte do ní dolomitický vápenec. PH zásaditého substrátu snížíte přidáním organické hmoty (např. kompost, humus, rašeliny) nebo sirného hnojiva.

Mohlo by vás zajímat: Jak připravit půdu na záhonech na jarní výsadbu

Květináče

Venkovní pěstování v květináčích není nic těžkého, avšak oproti indooru má svá specifika. V první řadě vždy začněte s čerstvým zahradnickým substrátem. Půda z minulé sezóny by byla chudá na živiny a může obsahovat škůdce nebo zárodky plísní. Pro outdoorové rostliny se nejlépe hodí vysoce úrodné organické půdní substráty (Canna Bio Terra Plus, Guanokalong Complete Mix, Plagron Batmix, BioNova Bio Soilmix, Atami Bio Growmix), ale můžete použít i předhnojené substráty (Plagron Growmix, Plagron Allmix, Plagron Royalmix) nebo univerzální půdní mixy (Biobizz All-Mix, Plagron Promix, Canna Terra Professional). Půdní substráty typu „light-mix“ nebo kokosové či inertní substráty se sice teoreticky dají použít na outdoor, ale vyžadují pravidelnou zálivku s přesným EC a pH, což může být venku problém.

Mohlo by vás zajímat: Jaký substrát vybrat pro outdoor pěstování v květináčích

Jak velký květináč použít na outdoor? Obecně platí, že čím do většího květináče venku rostliny zasadíte, tím lépe. Deseti nebo patnáctilitrový květináč na indoor pěstování je pro venkovní rostliny často příliš malý. Příliš malá pěstební nádoba má hned několik nevýhod. Jednak rostliny ze substrátu rychle vyčerpají živiny a vy je budete muset často hnojit. Navíc půda v malém květináči bude na slunci rychle vysychat a potřebovat často zalévat. V neposlední řadě se malé květináče venku často ve větru převrhávají. Na venkovní pěstování jsou nejlepší velké textilní květináče o objemu alespoň 20 litrů případně dostatečně objemné květináče z bílého plastu, které chrání kořeny rostlin před přehřátím.

Skleník

Výhodou pěstování ve skleníku je, že pod střechou je rostlinám vždy tepleji a příjemněji než ve větru a na dešti. To platí především na jaře, kdy sazenice ve skleníku porostou o poznání rychleji než ty pod širým nebem. Nevýhodou skleníků jsou časté problémy s plísněmi a škůdci, kterým vyhovuje vlhkost, nízká cirkulace vzduchu a stabilní teploty. Proto při úklidu před jarní výsadbou buďte maximálně pečliví, především pokud jste v minulé sezóně měli potíže s plísněmi nebo hmyzem. Je dobrý nápad do okolí sazenic umístit lepové šipky a ošetřit je preventivním organickým postřikem.

O půdu ve sklenících pečujte obdobným způsobem jako u venkovních záhonů. Důležitý je dostatek živin a organické hmoty, které doplníte pravidelným mulčováním, kompostem, žížalím humusem nebo organickými hnojivy s pomalým uvolňováním. Pro oživení půdy ve sklenících jsou skvělé především obohacovače půdy pro organické pěstování, jako BioBizz Premix, BioNova Profimix nebo living soil substráty. Stejně jako v případě venkovních záhonů i ve skleníku doporučujeme každý rok změřit pH půdy a případně je upravit.

Výsadba sazenic a péče po přesazení

Jakmile máte stanoviště připraveno a venku se oteplí, je čas pustit se do přesazování. Sazenice přesazujte nejlépe ve večerních hodinách nebo za oblačného počasí. Přímé polední slunce by čerstvě přesazené rostliny mohlo zahubit.

Nejlépe se přesazují sazenice, jejichž substrát je částečně proschlý a kořenový bal jde snadno vyklepnout z květináče. Čerstvě zalitá nebo na troud vyschlá půda se má tendenci drolit. Sazenice vysazujte do předem připravených důlků. Pokud mají vytáhlé stonky, můžete je částečně zakopat pod zem, kde zapustí nové kořeny.

Jakmile sazenice přesadíte, zalijte je přiměřeným množstvím vody. Cílem je dodat jim vláhu a ne je utopit na několik týdnů v přelitém substrátu, který nikdy neprosychá. Několik dnů až týdnů po přesazení můžete do zálivky přidávat kořenový stimulátor, který podpoří tvorbu kořenů a pomůže rostlinám se rychleji zotavit z transplantačního šoku.

První dny po přesazení mohou vaše rostliny vypadat poněkud povadle. Pokud jste ale vše udělali správně, rychle se vzpamatují a do týdne by se na nich měly objevovat zárodky nových listů. V příštím dílu Vypěstuj si tři kytky outdoor se podíváme na hnojení ve vegetativní fázi a pohovoříme o tom, jak zastřihovat a jinak tvarovat rostliny.