Techniky tvarování a trénování rostlin

Jak snadno ovlivnit tvar rostlin, abyste z nich vytěžili co nejvíc? Díky správnému tvarování dokážete sklidit bohatou úrodu i z menšího prostoru. Sepsali jsme pro vás přehled nejoblíbenějších technik, které používají jak hobby groweři, tak profi pěstitelé.

Zkušení pěstitelé vědí, že výnos není jen o genetice nebo výživě. Rozhodující roli hraje i struktura rostliny. Techniky jako supercropping, schwazzing nebo ScrOG umožňují cíleně upravit růst, zvýšit účinnost osvětlení a dosáhnout výrazně lepších výsledků. Připomeňme si, jak fungují a kdy je použít.

Topping: Zastřihování vrcholků

Základní technika, kterou by měl ovládat každý pěstitel. Spočívá v jednoduchém zastřihnutí vrcholků rostlin tak, aby na místě došlo k rozvětvení. Většina pěstitelů rostlinky poprvé zastřihuje, jakmile mají tři patra pravých listů, s výjimkou některých specifických stylů pěstování (např. SoG). Po zastřižení vyrostou z hlavního stonku dva nové vrcholky a čtyři boční větvě o patro níže porostou rychleji. Rostlina by tak měla mít šest nových vrcholků ve zhruba stejné výšce.

Můžete zastřihovat i víckrát, ale pouze během vegetativní (růstové) fáze. Po přepnutí do květu byste se odstraněním vrcholků pouze připravili o budoucí palice. Čím vícekrát rostliny zastřihnete, tím košatější budou.

Fimming: Zaštipování vrcholků

Technika zaštipování vrcholků, o které se traduje, že vznikla nešťastnou náhodou, a odtud pramení i její anglický název F*** I Missed. Fimming spočívá v zastřižení vrcholových výhonů tak, aby jich zůstalo zhruba 20 % na rostlině. Při úspěšném zaštípnutí vytvoří rostlina namísto dvou čtyři i více nových vrcholků těsně u sebe. Výsledkem jsou nízké rostliny s palicemi naměstnanými u sebe a s vysokým výnosem.

Defoliace: Odstraňování listů

Listy jsou místem, kde se odehrává fotosyntéza a jsou pro rostliny nepostradatelné. Přesto většina pěstitelů své svěřence pravidelně odlisťuje. Obvykle proto, aby zlepšili prostupnost porostu pro světlo a vzduch, čím pomáhají předcházet plísním a zvyšují výnosy. S defoliací se to ale nesmí přehnat, a je třeba vědět, kdy a které listy odstranit.

Během vegetativní fáze: Mezi pěstiteli je rozšířený mýtus, že odstraněním velkých listů pomohou rostlinám směřovat energii do tvorby nových vrcholků. Ve skutečnosti tím dojde ke zpomalení růstu. Proto během růstové fáze odstraňujte pouze listy, které stíní nižším větvím, rostou dovnitř rostliny, dotýkají se substrátu nebo jsou ve stínu. Zbavujte se také žloutnoucích či uschlých listů.

Během kvetení: Přestože i během kvetení rostliny potřebují listy, citlivá defoliace pomáhá vytvářet lepší mikroklima a předcházet plísním. Především při indoor pěstování je dobrý nápad zbavit rostliny listů v nejnižších patrech, kam nedopadá světlo. Stejně tak odstraňte i větší listy, které stíní dozrávajícím palicím. S blížící se sklizní pravidelně zbavujte rostliny i žloutnoucích a usychajících listů.

Schwazzing: Extrémní defoliace

Listy, na které dopadá dostatek světla fotosyntetizují a vytvářejí uhlík, který je zdrojem cukrů pro ostatní části rostliny. Na druhé straně zastíněné listy uhlík ukládají a fotosyntetizují jen minimálně. Proto odstranění zastíněných listů rostlinám pomáhá lépe využít dostupný uhlík a vede k vyšším výnosům.

Schwazzing je metoda zpopularizovaná J. Hauptem v knize „Three A Light“, která spočívá v opakovaném extrémním odlistění během prvních tří týdnů kvetení. Výsledkem jsou nižší rostliny s dlouhými palicemi, a to i na spodních větvích.

Jak na to: První den kvetení odstraňte veškeré velké (vějířovité) listy, Nejenže tím zvýšíte prostupnost koruny, ale přinutíte rostliny soustředit se na vývoj nových listů namísto prodlužování stonků, ony zůstanou kompaktnější a tolik se nevytáhnou. Nezapomeňte, že zbavením velkých listů vaše rostliny přišly o značnou zásobu živin. Během následujících deseti dnů zvyšte dávku živin zhruba o 20 % v poměru s převahou fosforu a draslíku (receptura na květ).

Druhé odlistění proveďte 20. den fáze kvetení a opět se zbavte pouze velkých listů. Dávejte pozor, abyste nepoškodili vznikající květy. Ve třetím týdnu květu má rostlina již za sebou fázi prodlužování stonků a díky prvnímu zastřižení by měly pupeny růst blízko u sebe. Po druhém zastřižení se květy vyvinou blízko u sebe a výsledkem budou dlouhé palice. Výhodou schwazzingu je mimo jiné to, že oproti tradičnímu postupu není potřeba zastřihovat spodní větvě, protože i ty dostanou díky absenci listů dostatek světla a sklidíte na nich hezké paličky.

ScrOG: Proplétání do sítí

Screen of Green (ScrOG) je technika tvarování rostlin do horizontální roviny pomocí sítě nebo mřížky. To má bezpočet výhod, především pak při indoor pěstování pod umělým osvětlením. Pokud totiž své rostlinky necháte bez povšimnutí, porostou vždy více do výšky než do šířky. Hlavní větev tak bude příliš blízko pěstebnímu svítidlu, zatímco na vrcholky v nižších patrech bude dopadat světla málo. Cílem proplétání do sítě je vytvořit jednolitou plochu vrcholků, které všechny dostávají maximum energie ze světel.

Jak na to: Umístěte podpůrnou síť do výšky 20-30 cm nad základnu rostliny. Vrcholky začněte proplétat, jakmile povyrostou 5 centimetrů nad oka sítě. Postupně veďte hlavní větvě všemi směry a jakmile je téměř celá síť vyplněná, přepněte do květů a pokračujte s proplétáním následující dva až tři týdny, dokud nenastane plný květ a rostliny se nepřestanou vytahovat.

LST: Ohýbání stonků

LST (Low Stress Training) je šetrná metoda tvarování rostlin, při které se větve pomalu ohýbají a vyvazují. Ohýbání stonků lze využít mnoha způsoby, od roztažení koruny a odhalení spodních větví světlu až po trénování fotogenických cannabonsaí. Případně lze ohýbáním vyřešit přerostlé rostliny v rané fázi květu.

Jak na to: Pomocí měkkého vázacího drátu, provázků nebo plastových kolínek začněte ohýbat hlavní stonek a později i boční větve směrem ven od středu rostliny. Odhalíte tak více listové plochy světlu a podpoříte růst nových výhonů. LST provádějte výhradně ve vegetativní fázi a v prvních týdnech květu, dokud jsou stonky ještě pružné.

Supercropping: Lámání stonků

Supercropping je technika, při které cíleně narušíte vnitřní strukturu stonku tak, aby se ohnul, ale nepraskl. Rostlina na stres reaguje zesílením poškozeného místa a intenzivnějším růstem v jiných částech. Lámání stonků patří mezi pokročilé techniky a vyžaduje jistou ruku.

Jak na to: Vyberte pružný stonek v růstové fázi a mezi prsty ho jemně stiskněte a masírujte, dokud lehce nepovolí. Výhon pak ohněte do požadovaného směru. Pokud větev nechce držet v nové poloze, přivažte ji nebo opřete. Během několika dnů vytvoří rostlina na poškozeném stonku zduřelé klouby.

Tvarování je cesta k lepším výsledkům, aniž byste museli měnit výživu nebo osvětlení. Začněte s jednoduchými technikami, jako je topping nebo LST, a postupně objevujte, co vašim rostlinám nejvíce vyhovuje.

Zajímají vás novinky z oboru growingu a tipy pro začínající i pokročilé pěstitele? To vše a mnohem více najdete na našem pěstitelském Higarden blogu.