V pátek 23.7.2021 bude prodejna otevřena pouze od 9:00 do 12:00 z důvodu inventury. Omlouváme se za komplikace! higarden.cz

Návod na kompostování

Dnes se zaměříme na téma, které je ve světě zahradničení výrazným trendem poslední doby, a tak věříme, že vás bude zajímat. Řeč bude dnes o tom, jak snadno založit a využít kompost.

compost-419261_1920

Kompostování představuje pro každého pěstitele a zahrádkáře skvělou příležitost, jak přeměnit biologický odpad v podobě listí, trávy, zbytků zeleniny nebo například spadaného ovoce na něco užitečného, konkrétně vlastní organické hnojivo! 

Zkušenost praví, že na každé zahradě se najde biologických přebytků opravdu požehnaně a byl by hřích, aby tento cenný materiál, který je po zdárném zkompostování schopen zastat funkci univerzálního bio hnojiva, účinně podporujícího všechny druhy rostlin, skončil někde na skládce, kde je navíc těžce spalitelný a často je tak důvodem, proč skládky tolik zapáchají daleko do okolí. Tolik něco málo k ekologickému aspektu a nyní se již můžeme přesunout k praktickým tipům pro vaši zahradu. 

Vyplatí se kompostovat? 

Odpověď zní jednoznačně, a sice ANO! Jak známo, úrodná půda se vyznačuje dostatečným množství kvalitního humusu, který vzniká právě tak, že necháme v kompostéru přírodu chvíli pracovat s biologickým odpadem, kterým jej postupně zaplníme. Humus má kyprou strukturu, která v půdě zadržuje vodu a zároveň provzdušňuje kořeny, co víc si přát. Celý proces lze samozřejmě urychlit pomocí vhodného prostředku, například ve formě granulátu od české značky AgroBio. Ten obsahuje ty správné bakterie, které přírodě pomůžou. Kromě značného užitku, který vám kompostování bude dlouhodobě přinášet, vás může hřát na srdci i dobrý pocit z toho, že sami za sebe pomáháte planetě.

compost-3663514_1920

Jak na to?

  1. Určete si nejprve místo, ideálně bohaté na humus, kde kompost založíte. Takové, kam se bez problému čas od času dostanete i s kolečkem naloženým biologickým odpadem. Vyvarujte se časté chyby, kdy se komposty zakládají v nejrůznějších prohlubních a jiných jámách, kde následně nedochází k dostatečnému proudění vzduchu. Hniloba ke kompostování totiž rozhodně nepatří, pouze postupný a přirozený rozklad organického materiálu neboli tlení, což je rozdíl. Potřebujete také místo, kde nebude pražit po celý den napřímo sluníčko. 
  2. Pořiďte si kompostér. Může mít podoby obyčejné kompostové hromady zabírající prostor přibližně 1,5 x 1 m. Úsporu prostoru vám zajistí kompostér vyrobený z dřevěných latí, neboť v případě klasické kompostové hromady se bioodpad vrství na jednom konci a z druhého konce hromady se přeměněný odebírá. Délka se tak může protáhnout. V případě dřevěných latí je zase zapotřebí zvolit druh dřeva, který snadno nepodlehne procesu tlení, nejlépe modřín. Dřevo může nahradit konstrukce ze železa, která nezvětrá. Boom zažívají v poslední době zejména termokompostéry, vyrobené z plastu a vybavené praktickým víkem. Pokud se chystáte s kompostováním teprve začít, jedná se o nejsnazší volbu. 
  3. Spolehlivým receptem na správné kompostování je vrstvení podle osvědčených pravidel. Do spodní části běžného kompostu patří větve či kousky mrtvého dřeva co by materiál tvrdšího zrna. Ten tvoří jakýsi předěl mezi hlínou a dalším bioodpadem, aby se k mikroorganismům usilovně pracujícím v kompostéru dostal snáze kyslík. Dále rozlišujeme dusíkatou a uhlíkatou vrstvu. To je, řekněme prazáklad pro obsah pozdějšího hnojiva, které budeme mít z vlastních biologických přebytků k dispozici. Nanášejte vrstvy o tloušťce cca 10 cm. Všechno zelené, ale i přebytky z kuchyně včetně skořápek od vajec tvoří dusíkatou vrstvu. Všechno hnědé, vlhké i suché tvoří uhlíkatou vrstvu. Patří sem sláma, listí, piliny atd. Pokud využijete při založení kompostu urychlovač (a proč by také ne), prokládejte vrstvy zeminou smíchanou právě s urychlovačem kompostu. 
  4. Kompost si nežádá přespříliš údržby. Hromada se postupně zhutní, což zredukuje přísun kyslíku a kompost je potřeba přibližně po dvou měsících promíchat a znovu navrstvit. V deštivém počasí nechávejte kompost zakrytý a pokud je sucho, je dobré hromadu občas zalít vodou.

compost-419259_1920

Zralost kompostu 

Ve zkratce se obecně rozlišují 3 stádia, přičemž každá fáze, v níž se kompost právě nachází, předurčuje tlející organickou hmotu k jinému využití: 

  • Čerstvý kompost je asi 3 měsíce starý a stále v něm můžete identifikovat jednotlivé složky. I tak jej v této rané fázi můžete použít k podpoře užitkových rostlin, jakou jsou tradičně rajčata, brambory či okurky. 
  • Zralý kompost se vyznačuje stářím půl roku až rok. Poznáte jej podle tmavě hnědého až černého zbarvení. Pach připomíná lesní půdu, a kromě skořápek už z drtivé většiny nerozeznáte původní složky. Pokud jej před použitím prosejete, hodí se jako přísada na veškeré travnaté i zahradní plochy, záhony a v neposlední řadě jako kvalitní zemina pro květináče všeho druhu. Zralý kompost obsahuje již opravdu velké množství základních živin a je potřeba s ním zacházet plošně a s mírou, aby nedošlo k přehnojení. 
  • Kompostová zemina je většinou více než rok stará a účinek neboli výživnost, která je tolik intenzivní u zralého kompostu, už se s časem snižuje, takže ji můžete bez obav využít na veškeré myslitelné druhy rostlin, nejlépe během jara a léta.  

Teď už víte, jak na založení kompostu i jak celý proces kompostování urychlit. Pokud by vás napadly jakékoliv otázky spojené se založením kompostu, neváhejte se na nás na známé adrese obrátit a rádi vám poradíme. Piště na info@higarden.cz. 

- Zahradnické pomůcky
- Urychlovače kompostu