Nejčastější živinové nedostatky u rostlin: Jak je poznat, řešit a předcházet jim

Vaše rostliny žloutnou, kroutí se a zpomalují růst? Možná jim chybí klíčové živiny. Naučte se rozpoznat signály, které vám rostliny dávají, a zjistěte, jak jim rychle pomoci.

Všehovšudy potřebují rostliny k životu 17 živinových prvků.  Ze vzduchu získávají kyslík, uhlík a vodík. Ostatní živiny čerpají z půdy nebo živinového roztoku. Živinové prvky dělíme na makroživiny, kterých potřebují rostliny nejvíce, a mikroživiny, označované také jako stopové prvky či minerály.

• Makroživiny: dusík (N), fosfor (P), draslík (K), vápník (Ca), síra (S), hořčík (Mg), uhlík (C), kyslík (O), vodík (H)
• Mikroživiny (stopové prvky): železo (Fe), bór (B), chlor (Cl), mangan (Mn), zinek (Zn), měď (Cu), molybden (Mo), nikl (Ni)

Makroživiny jsou pro rostliny naprosto nezbytné a jejich nedostatek se na rostlinách výrazně projeví. V největším množství potřebují rostliny primární makroživiny – dusík (N), fosfor (P), draslík (K). Při indoor pěstování se také můžeme setkat se nedostatkem sekundárních makroživin - vápníku (Ca), hořčíku (Mg) a výjimečně síry (S).

Mohlo by vás zajímat: Vše o primárních živinách NPK

Dusík

Dusík schází rostlinám nejčastěji během vegetativní fáze, kdy tvoří rostliny velké množství listů. Ten je důležitý při tvorbě chlorofylu a je nezbytnou složkou bílkovin a nukleových kyselin.

Příznaky nedostatku dusíku u rostlin

Jak poznat rostlinu, které schází dusík? Nejvýraznějším signálem je žloutnutí listů, které postihuje jako první staré listy ve spodních částech rostliny. To proto, že dusík je mobilním prvkem, který rostliny mohou volně přesouvat tam, kde ho nejvíce potřebují, tedy do nových výhonů a listů. U některých odrůd se nedostatek dusíku projevuje fialověním stonků a řapíků listů.

• žloutnutí listů a světle zelená barva
• spodní listy postupně blednou a uvadají
• zpomalení růstu
• nové výhony mají světlejší barvu
• rychlejší nástup květu
• u některých odrůd fialovění stonků

Proč rostlinám chybí dusík a co dělat

Nejčastějším důvodem nedostatku dusíku je nesprávné hnojení. Při pěstování venku může být příčinou půda chudá na organickou hmotu. Proto pokud pěstujete každý rok na stejném místě, je důležité pravidelně přidávat do půdy kompost nebo jiný zdroj organické hmoty, například humus. Jestliže je na to příliš pozdě a vy potřebujete zasáhnout rychle, doporučujeme použít rychle působící tekutá organická hnojiva na růst.

Mohlo by vás zajímat: Co jsou NPK hnojiva a k čemu slouží

Př indoor pěstování může být důvodem příliš malé množství hnojiva. To napravíte jednoduše zvýšením koncentrace hnojiv v živném roztoku. Pokud se vám zdá, že hnojíte dostatečně a přesto rostliny vypadají podvyživeně, může být na vině naopak nadměrné používání minerálních hnojiv. To vede k hromadění solí a „uzamčení“ živin v substrátu. Řešením je v takovém případě propláchnout substrát čistou vodou s upraveným pH a následně jej zalít zálivkou se správným pH a EC.

Mohlo by vás zajímat: Jaký vliv má pH na příjem živin

Častou příčinou potíží nejen s dusíkem ale výživou rostlin obecně je nevhodné pH substrátu. Při pěstování venku bývá tento problém méně častý a řeší se vápněním půdy nebo přidáním organické hmoty. Při indooru je obvyklé snižovat pH vody při každém zalití, protože voda s hnojivy má příliš vysoké pH.

Fosfor

Fosfor je pro rostliny nezbytný při tvorbě kořenů, listů, fotosyntézu a příjem dalších živin a také v průběhu reprodukční fáze a kvetení. Rostliny potřebují fosfor od raného růstu až do sklizně, s tím, že spotřeba vzrůstá při zakládání květů – přechodu do kvetení.

Příznaky nedostatku fosforu u rostlin

Rostliny s nedostatkem fosforu ve výživě jsou zakrslé a mají malé listy. Jako první se nedostatek fosforu projeví na starších listech, které se zbarví do tmavě zelené barvy, zvadnou a vybarví se do modrofialové. Pokud nedostatek fosforu přetrvává několik týdnů, objeví se na listech tmavě hnědé nekrotické fleky a čepele se zkroutí směrem dolů. Rostliny s nedostatkem fosforu ve výživě sice vykvetou, ale květy budou neduživé a bude jich málo.

• tmavě zelené listy s nekrotickými skvrnami
• listy tmavnou od okrajů a mají nafialovělou barvu
• deformované nebo zkroucené čepele listů
• pomalý růst a kvetení, malé květy
• u některých druhů fialovění stonků

Proč rostlinám chybí fosfor a co dělat

Při pěstování v půdě se s nedostatkem fosforu setkáváme zřídka a na vině je v takovém případě skoro vždy nesprávné pH pěstebního substrátu. Mimo pH 6 až 7 prudce klesá rozpustnost fosforečnanů. Upravit pH půdy je možné vápněním nebo přidáním síry. Pokud potřebujete zasáhnout rychle, můžete použít fosforečná hnojiva v rozumné dávce. Raději častěji a méně, abych nedocházelo k devastaci půdních mikroorganismů a vyplavování hnojiv do spodních vod.

Mohlo by vás zajímat: Jak vybrat hnojivo pro indoor i outdoor pěstování

Také při indooru může být nedostatek fosforu způsoben nevhodným pH substrátu nebo živného roztoku. V takovém případě stačí upravit pH živného roztoku nebo substrátu při další zálivce. Méně často způsobují potíže s výživou nevhodným poměrem N:P:K. Pokud ale používáte profesionální hnojiva pro indoor pěstování a držíte se výživových tabulek, vašim rostlinám by fosfor neměl scházet.

Mohlo by vás zajímat: Organická nebo minerální hnojiva – která jsou lepší?

Draslík

Draslík je důležitým prvkem pro transport vody, protože jej rostliny využívají při kontrole stomat. Tyto malé póry na povrch listů regulují, kolik vody se z rostlin odpařuje a efektivně tak řídí transpiraci. Draslík rostliny potřebují během celého pěstebního cyklu.

Příznaky nedostatku draslíku u rostlin

Nedostatek draslíku je na rostlinách zprvu těžké rozpoznat. Rostliny, kterým schází pouze malé množství draslíku, totiž vypadají zdravě. Dokonce mohou být o něco vyšší, avšak prozradí je mírně spálené okraje listů se žloutnoucími konečky. Pokud je deficit draslíku vážnější, žilky listů zůstanou zelené, ale řapíky a stonky zčervenají a na listech se začnou objevovat tmavé nekrotické skvrny.

• spálené okraje a špičky listů
• listy se zbarvují od kraje ke středu
• žilky jsou zelené
• pomalý růst a menší květy
• deformované a usychající listy

Proč rostlinám chybí draslík a co dělat

Velká část organických hnojiv používaných při pěstování ve volné půdě (guáno, rybí emulze, alfalfa, kostní moučka, mrva zvířat) obsahuje vzhledem ke svému obsahu fosforu a dusíku poměrně málo draslíku. S nedostatkem tohoto prvku se tak setkávají i zahradníci pěstující v úrodných půdách. Vstřebávání draslíku také zpomaluje chlad, vysoký obsah sodíku, vápníku či amoniaku (NH₄ ⁺) v substrátu. Ekologickým způsobem, jak doplnit draslík do půdy, je dřevný popel . Pro rychlé doplnění draslíku do půdy můžete využít draselná hnojiva.

Při indoor pěstování je nejčastějším důvodem nedostatku draslíku v půdě špatné hnojení nebo nevhodné pH. Důvodem potíží s příjmem draslíku může být příliš vysoký obsah vápníku a hořčíku v živném roztoku či substrátu. Jako vždy je řešením nejprve změřit EC a pH substrátu a v případě nesprávných hodnot propláchnout a zalít živným roztokem s odpovídajícím množstvím hnojiv.

Vápník

Přestože se vápník řadí mezi sekundární živiny, je pro rostliny naprosto nezanedbatelný. Je součástí rostlinných pletiv a zásadní pro růstových kořenů. Jednou z nejdůležitějších rolí vápníku je regulace propustnosti stomat, čímž rostliny řídí transpiraci. Tento prvek také ovlivňuje růstové hormony a transport a vstřebávání dalších živin, především pak draslíku.

Příznaky nedostatku vápníku u rostlin

Hlavním znakem nedostatku vápníku jsou jasně ohraničené nekrotické skvrny hnědožluté barvy na nových listech. Pokud rostliny neobdrží vápník, poškození se projeví i na starších listech, především na okraji čepelí, které pak vypadají jako spálené od hnojiv. Dalším příznakem nedostatku vápníku u rostlin jsou křehké lámající se stonky.

• nekrotické skvrny na listech
• žluté nebo hnědé mapy na okrajích listů
• zakrslé rostliny
• tmavě zelené listy
• hnijící kořeny
• pokroucené a odumírající výhonky
• řídká květenství

 Proč rostlinám chybí vápník a co dělat

Při pěstování v půdě se nedostatkem vápníku setkáváme pouze výjimečně, pouze při pěstování ve velmi kyselých půdách. To lze napravit zavápněním půdy například dolomitickým vápencem.

Na rozdíl od půdy, hydroponické substráty (minerální vlna rockwool, kokos, perlit, keramzit) samy o sobě vápník neobsahují a je ho třeba dodávat spolu s ostatními živinami ve formě hnojiv. Pokud používáte na zalévání měkkou, destilovanou nebo vodu filtrovanou reverzní osmózou, je zapotřebí do živného roztoku přidat CalMag a zvýšit EC na 0,2–0,4 mS/cm.

Hořčík

Hořčík rostliny využívají při tvorbě chlorofylu – zeleného barviva nezbytného pro fotosyntézu. Dále aktivuje stovky enzymů a podporuje transport cukrů z listů do kořenů a plodů, což přímo ovlivňuje výnos. Navíc pomáhá hořčík regulovat energetický metabolismus rostlin a zvyšuje jejich odolnost vůči suchu, horku a světlu.

Příznaky nedostatku hořčíku o rostlin

Nedostatek hořčíku se u rostlin projevuje nejprve na starších spodních listech, které zblednou avšak žilky zůstanou zelené. Dále jsou postiženy listy ve střední části rostliny, na kterých se objeví rezavé skvrny. Příznaky se postupně šíří na celou rostlinu. Nedostatek hořčíku ve výživě se na rostlinách nemusí projevit okamžitě., patrný bývá především ve fázi kvetení, kdy jsou postíženy právě rašící květy.

• žloutnutí listů ve spodní a střední části rostliny
• nekrotické skvrny
• mladé listy jsou zelené
• oschlé okraje listů

Proč rostlinám chybí hořčík a co dělat

Při pěstování v půdě je nedostatek hořčíku vzácný. Obvykle se s tím setkáváme u jílovitých půd nebo při vysokém obsahu draslíku, amonia či vápníku. Při pěstování v květináčích může k deficitu hořčíku docházet při zalévání rostlin dešťovou nebo filtrovanou vodou. Nejjednodušším způsobem jak předcházet nedostatku hořčíku při pěstování na záhonech je pravidelné vápnění dolomitickým vápencem.

Na rozdíl od půdy, hydroponické substráty (minerální vlna rockwool, kokos, perlit, keramzit) samy o sobě hořčík neobsahují a je ho třeba dodávat spolu s ostatními živinami ve formě hnojiv. Pokud používáte na zalévání měkkou, destilovanou nebo vodu filtrovanou reverzní osmózou, je zapotřebí do živného roztoku přidat CalMag a zvýšit EC na 0,2–0,4 mS/cm.

Chcete se naučit pěstovat jako profesionálové nebo se hledáte novinky se světa indoor i outdoor pěstování – to vše a mnohem více najdete na blogu Higarden.

Foto listů: canna-cz.com